DVA DOMY V PSÁRECH 

                        
                                                                                                                        .
 





2. MÍSTO V SOUTĚŽI NA NOVOSTAVBU KOSTELA SESLÁNÍ DUCHA SVATÉHO V BRNĚ LÍŠNI  | 1. místo nebylo uděleno |

autoři: ing. arch. Martina Kodetová, ing. arch. Tomáš Kodet



V Srdci našich tradičních měst byla náměstí, na kterých stál chrám a v chrámu sídlil Bůh. Náměstí před chrámem byla místy lidských setkání pod ochranou chrámu a domů okolo náměstí. Ze všech domů se dalo vyjít na náměstí a z náměstí jsme mohli vstoupit do kteréhokoli domu. Vše bylo blízko a v srdci bylo náměstí s chrámem. 

Hledáme srdce sídliště Líšeň. Místo, kde se můžeme setkat, odpočinout si, místo, kde budeme chráněni před větrem a místo, které budou za srdce sídliště pokládat i lidé, kteří prozatím nevěří. Hledáme místo, které se stane ztělesněním setkání, setkání lidí s lidmi a setkání lidí s Bohem. Hledáme místo odkud z bezpečí můžeme přehlédnout celé sídliště a místo, které můžeme jasně rozpoznat z kteréhokoli místa na sídlišti a okamžitě o něm říci: „tady sídlí Bůh“. 















DVA DOMY V PSÁRECH 

Milujeme vesnici, přátelská sousedství, hluboký les za humny, drobná venkovská stavení, místnosti se spoustou oken, do kterých neustále nahlíží okolní příroda, dlouhé letní večery u ohništěm s výhledem do širokého údolí a krátká zimní odpoledne u rozžhaveného krbu před úchvatným obrazem ledového království.










Dům I Dlouhý dům s několika dveřmi na straně vedoucími přímo na zápraží a do přírody. 










Dům II Okna ve vesnických domech bývala skromná, aby do nich v zimě příliš nefoukalo. Okny se dnes už neprohání severák ani při největších mrazech, tak proč si nedopřát francouzský výhled do krajiny v normálním českém domě?